čtvrtek 9. července 2015

A pokračujeme dál :)





LŽEME

autor: Daniela Indrová



Ztrácíš se.
Někde tam v svém nitru.
Pak sedla by sis k vodce.
(Nejlépe tak k litru)

     A myšlenkami chceš 
       se bránit číhající ráně.
Necítila by ses líp 
   už na druhé straně?

  Štěstí je prchavé 
  a stále mi uniká.
      Jako když holčičky
přejí si poníka.

Žijeme ve lži,
      jen co je pravda.
    A svět je naruby,
       za každým rohem skrývá se zrada.

Klamy a faleš,
           točí se pořád dokola.
       Jako když díváš se 
           na cvičeného sokola.

Falešné úsměvy,
      pochvaly,podlézání.
 Ale to všechno.....
               Je prostě jen pusté lhaní.

   Pravda je zubatá,
                    spoustu lidí už pokousala.
A tak přišla lež
                                      a radši některé ,,detaily" vynechala.

  Lidé jen klamou,
podvádí a mlží.
              Kdo je opravdový přítel
        potom poznáš stěží.

Říkat si pravdu,
      už asi vyšlo z módy.
  Tak radši zalžeme,
                        zapějme na sebe klamavé ódy.

          Pak kdesi za rohem
      krutá slova lítají.
A pavučiny lží
                    jako prachovkou smetají.

                     Pravda se,ale vždy ukáže.
                         Vždyť ,,lež má krátké nohy."
      Neobstojí ani ten,
               kdo ke lhaní má vlohy.

                  Časem se v tom zamotá,
          pak není cesty zpět.
                     Už nemůže si vzpomenout,
                    kdy pravdu řekl naposled.

                 Pak všichni lidé odejdou,
                    vždyť v srdci mají v šrámy.
             Už nemohou překonat,
              že všechno byly klamy.

           A proto radši pravdu,
           nežli sbírku výmyslů.
            Které se jen rozmnoží
                    a vše poničí bez rozmyslu.




                   
             DNES UŽ ZŘEJMĚ BĚŽNÁ VĚC... 




             
















První doušek poezie :)


   
        SLOVA
autor: Daniela Indrová


Díváš se a nevidíš,proud
   myšlenek zastírá tvou mysl.
   A hledáš ve všem co spatříš
    nejspíš mnohem hlubší smysl.


Slova proudí,jako řeka.
Někdo však tvrdou ránu
od nich stále čeká.


       Plýtváme proudy palčivých slov,
  která jsou někdy zbytečná.
   Člověk už se pomalu diví,co
           všechno vyřknou jeho ústa všetečná.


Kdyby radši někdy mlčeli
    a jeden druhému naslouchali.
  K porozumění by to stačilo
         a nervy by si vzájemně necuchali.


  Ale v tomto je lidská rasa
        někdy tupější než kdejaké zvíře.
Pořád jen žvanit,
            jako když kapky deště mizejí v díře.

     
       Proudy a deště zbytečných slov,
      valí se na mě prakticky denně.
    A tak si říkám,že místo lidí
            pořídila bych si někdy raději štěně.


To aspoň mlčí 
 a neskáče nikomu do řeči.
   Tím taky neublíží a rozumí,
       to vám i jeho majitel dosvědčí.


 A proto bych byla radši,
           kdyby lidi víc mysleli než mluvili
   Pak by se totiž nestalo to
            že by svým žvaněním někoho zranili.

                   

TICHO





Něco na uvítanou ;)

Čauu!

Vítejte všichni vy kdo se zajímáte o poezii nebo třeba jen ti,které taky občas něco štve....Každý má někdy svoje problémy a já je začala řešit pomocí papíru,tužky a básniček .A tak si říkám ,,Proč se nezkusit o některé své myšlenky taky podělit? " :P